Rázová Vlna

Rázová vlna je vlastně akustické vlnění s extrémně vysokou energií, která se přenáší do bolestivých míst a vazivových a myoskeletální tkáně se subakutními, subchronickými a chronickými stavy. Tato energie pak spouští léčebné, regenerační a rekonstrukční procesy ve šlachách a v měkké tkáni. Od ultrazvuku se rázová vlna liší svou extrémně velkou amplitudou tlaku. Kromě toho ultrazvuk většinou tvoří periodické kmitání, zatímco rázová vlna je samostatný puls. 

Vývoj terapie rázovou vlnou

Výraz "terapie rázovou vlnou" označuje pulzy mechanického tlaku, které se šíří lidským tělem ve formě vlny. Terapie rázovou vlnou byla poprvé použita v roce 1980 pro rozbití ledvinových kamenů pacienta. Během minulých dvou desetiletí se tato metoda stala standardním postupem pro léčbu ledvinových a močových kamenů. 

Léčebný účinek rázové vlny

Extrakorporální terapie akustickou vlnou (na rozdíl od litotripsie) není určena k drcení tkání, ale spíš k vyvolání mikroskopických intersticiálních a extracelulárních biologických účinků, které zahrnují regeneraci tkáně. V moderní léčbě bolesti je energie akustické vlny vedena od bodu vzniku, což je generátor akustické vlny, prostřednictvím vodivého gelu do bolestivých tělesných partií, kde se aplikuje její hojivý účinek. 

V průběhu času se akustické vlny prokázaly jako efektivní neinvazivní metoda léčení lokalizovaných muskuloskeletálních patologií, zahrnujících epikondylitidu, patní ostruhy a plantární fascitidu, poruchy rotátorové manžety, spoušťové body, různé chronické tendinopatie a mnohé další indikace. 

Oblasti aplikace rázové vlny

Extrakorporální terapie rázovou vlnou se nejčastěji používá v rehabilitaci, ortopedii, fyzioterapii a sportovním lékařství.